Děkuji, děkuji za bolest,
jež učí mne se tázat,
děkuji, děkuji za nezdar:
jenž naučí mne píli,
bych mohl, bych mohl přinést dar,
byť nezbývalo síly,
děkuji, děkuji, děkuji.
Nesmím nad tím moc přemýšlet, jinak při každé myšlenkové smyčce dospěju k názoru, že tuhle školu hluboce a ze srdce NENÁVIDÍM!
2 komentáře:
Co se tak moc změnilo, že z vytoužené školy se stala nenáviděná? Je to školou, nebo oborem? Doufám, že to je třeba jen přechodný stav:(
Je to dlouhodobě přechodný. Je to lidmi a s těmi nikdy moc nenaděláš :)
Okomentovat