Proklínám sama sebe. Už jsem se zase zamilovala. Nebo asi. Já nevím. To je jedno. Prostě mám plnou hlavu myšlenek a nemůžu se absolutně soustředit na učení. Stejně z toho nic nebude. Jako vždycky. Bolí mě prsty od kytary, mám hlad a chce se mi spát. Chci už mít prázdniny. Je to nelidské mučení. Nesnáším se za to, jak jsem šíleně neschopná a líná cokoliv činit. Už hodinu ležím na posteli a broukám si pořád dokola Žalm 71 od Kryla. To je další věc, kvůli které se nedokážu soustředit. On má tak úžasné melodie a texty. Přesně vyjadřují můj hudební vkus.
"Spočinem bez hněvu přirostlí ke dřevu, vždyť nejtěžším zločinem je - hlásati lásku."
Žádné komentáře:
Okomentovat