Dobře, tak tedy dobře. Dnes započne příprava na zkoušky, práce celých patnácti týdnů, v přepočtu něco přes tři měsíce každodenního učení.
Za těch 14 dní volna jsem si uvědomila, že se mi krutě stýská po mém starém životě, po gymplu a po přátelích, které jsem tam každý den viděla. Zítra se uvrhnu do víru pražského a hned mi bude těžko. Ten malý pokojík, ne vždy teplá sprcha, tvrdá židle ve studovně, neustálý hlad a následné mytí nádobí. Absolutní absence soukromí střídavě s absolutní samotou. Neustálé řešení a probírání všech věcí kolem školy. Vaření zeleného čaje, který má údajně dodávat energii, protože obsahuje kofein. Ach jo. Přetvářka, neustálá přetvářka. Jen aby všichni neviděli, že jsem slabá. Hlavně abych já to neviděla.
Ale to bude v pohodě. Zas to bude dobrý. Prostě to přežiju. A budu na sebe hrdá. Jen v sobě vylovit kapku workoholismu a jde se na věc. Brzy bude jaro. A hned bude všechno lepší. A bude mi 20 let. Sakra, já nechci. Ještě ne!! Ale dost.
Žádné komentáře:
Okomentovat