Panika

Zase slídím na fóru lékařské fakulty, co nového se děje a už začínají chodit dopisy o přijetí lidem, kteří se hlásili bez přijímaček. Je mi z toho opravdu na nic. To je pořád samé, gratuluji, tobě také a...asi půjdu zvracet. Pořád si dokola vyčítám že jsem se měla na střední víc snažit, ale pak si to hned zase vyvracím, že by to stejně k ničemu nebylo, protože jedničku z matiky bych vážně neměla ani kdybych si udělala uzel na prstě. Jediná cesta zkrátka a dobře vede skrze ty odporný otázky, kterých je asi 5 tisíc. A teď se mi chce zvracet ještě z toho čísla. Najednou si nejsem příliš jistá, zda jsem takový chrt a najdu-li v sobě tolik síly. Ono je těžké hnát se trním za něčím, o čem si nejste příliš jisti. Ale tak, budu na sebe alespoň pyšná, když to dokážu...
A vůbec. Potřebuju na vzduch.