There will always be a woman,
who is thinging of you,
who is gonna be there for you no metter what,
who is having a place for you in her heart.
Just let her come to your world.
Let her love you...

...because she will. I will.

I won`t give up.

When I look into your eyes

It's like watching the night sky

Or a beautiful sunrise

Well, there's so much they hold

And just like them old stars

I see that you've come so far

To be right where you are

How old is your soul?

Well, I won't give up on us

Even if the skies get rough

I'm giving you all my love

I'm still looking up

Nejtěžší v životě je rozpoznat, který most překročit a který spálit

John Denver - Country Road (Cover)

Cover známé písničky od Johna Denvera. Tak nějak se mi víc líbila ta anglická verze, ten text má úplně jiný nádech.. Není to dokonalé, moje angličtina také není zrovna nejslavnější, ale místy je to myslím povedené. Jsem prostě obyčejná holka, co si ráda zazpívá s kytarou! 

PS: Myslím, že hodně z toho, co dneska slyšíme z rádií a z MP3 přehrávačů je neskutečně upravený zvuk a hlas těch zpěváků nahraný nějakou super technikou. Docela by mě zajímalo, jak by většina z nich zněla naživo třeba někde venku v parku na lavičce. 

Poetry in motion.

Slibuju si, že si jednou koupím gramofon a elpíčka. Slibuju si to. A jedno z prvních bude jakýkoliv výběr od Johnnyho Tillotsona! Pokud vám to jméno nic neříká - zpět do roku 1960. Šup!

Poetry in motion

Dancing close to me

A flower of devotion

A swaying gracefully

Namasté!

Zítra mám narozeniny. Bude to dvacetčtyři let od té doby, co jsem přišla na svět, co jsem se poprvé nadechla. Málem jsem se jmenovala Alexandra. Vlastně by to asi nebylo tak zlé. 

Jsem nějaká rozložená, citově. Byla jsem u prarodičů na návštěvě a při loučení s babičkou jsem měla slzy v očích. Vlastně za to může ona, protože brečí vždycky, když odjíždím. Ale já měla slzy kvůli tomu, že už jsou s dědou hrozně staří a mám strach jak dlouho tu ještě budou. Najednou jsem si uvědomovala tu hroznou pomíjivost. To jak děda rok od roku hůř chodí, dokonce zasadil letos i míň řádků zeleniny a babička hůř a hůř vaří a dělá jí problém i jen uklidit nádobí do kredence. Chci aby mi přišli na svatbu (až nějaká někdy bude) a aby poznali moje děti (až někdy nějaké budou). 

Dneska jsem uklízela. Celý byt od A do Z. Celý den. Nevděčná práce. Stejně to za chvíli zas bude všechno zaprášené, plný dřez nádobí a plný koš na prádlo. Jo jó, život dospěláka je na nic v některých ohledech.

Taky jsem začla s jógou. Uvidíme co z toho bude, doufám, že se do toho dostanu. Namasté!