1.6.2013

Tak zase jednou zamyšleně sedím u počítače. Tohle zkouškové mě asi oddělá. Spíš psychicky. Vždyť se pořád jenom flákám? Tomuhle říkám učit se? Proboha, to snad ne. Na zkoušku zase dojdu s tupou hlavou, vědomostí pomálu a budu tam něco na potítku vymýšlet, případně se snažit od někoho opsat nebo získat radu. Pak budu bruslit na tenkém ledě a doufat, že to na Céčko zkrátka nějak dopadne. Jak můžu být tak líná a neschopná? Nezodpovědná! Copak jsem si to nevytoužila, tuhle školu? A teď to takhle flákám. Je to ostuda. Kdybych se snažila, klidně jsem mohla mít stipendium. Ale ne. To ne. Vážně to nechápu. Nehledě na to, že předmět úplně nejvíc zubařský, který bych měla úplně nejvíc umět asi umět nebudu ani z poloviny tak hrozně jako tu Mikrobiologii minulý týden. Hanba mi! Vůbec si nezasloužím žádné prázdniny jak jsem si je naplánovala. A vůbec. Od takovýho tupýho zubaře, jako jsem já, bych se ošetřit nenechala. Musím to fakt změnit. Takhle to nejde dál.