Pod závojem dnešní noci,
kráčím já tou černou tmou.
Bezdomovců těla spící
na lavičkách prochladnou.
Park je temný, zdá se pustý
živá duše není tu.
Tam však v houští, v trní, v klestí
hlas zastřený v šepotu.
Pokradmu se za mnou plíží,
tiše jako packy lva.
Dech, i tep se náhle zvýší,
nohy těžké - z olova.
Kouzelné sněhu vločky
snášejí se na zem lehce.
Pohasínaj' žárovičky
lampic světla z ulice.
Tlukot srdce dávno ustal,
leží v sněhu mrtvé tělo,
bezvládné, dokořán ústa,
s nožem v zádech znehybnělo.
Bezdomovci tu se krčí
nad dívčinou bledou lící
rozumu se jejich příčí,
bezcitnost a vražedníci.
kráčím já tou černou tmou.
Bezdomovců těla spící
na lavičkách prochladnou.
Park je temný, zdá se pustý
živá duše není tu.
Tam však v houští, v trní, v klestí
hlas zastřený v šepotu.
Pokradmu se za mnou plíží,
tiše jako packy lva.
Dech, i tep se náhle zvýší,
nohy těžké - z olova.
Kouzelné sněhu vločky
snášejí se na zem lehce.
Pohasínaj' žárovičky
lampic světla z ulice.
Tlukot srdce dávno ustal,
leží v sněhu mrtvé tělo,
bezvládné, dokořán ústa,
s nožem v zádech znehybnělo.
Bezdomovci tu se krčí
nad dívčinou bledou lící
rozumu se jejich příčí,
bezcitnost a vražedníci.
5 komentářů:
Krásny ...:-)
To je pěkný :)
Úžasná básnička. Řekla bych, že jedna z tvých nejpovedenějších :)
Moje řeč, tahle je fakt úžasná,
asi mi nikdy nedojde, jak je možný, že někdo něco tak krásnýho dokáže napsat...
Moje řeč, tahle je fakt úžasná,
asi mi nikdy nedojde, jak je možný, že někdo něco tak krásnýho dokáže napsat...
Okomentovat