Všednosti obyčejných dnů

Zítra ráno v šest vstanu. Půjdu do školy, kde je místy zábava, místy nuda a stres nebo oběd, který mi nechutná. Potom projdu pěšky celým městem neboť MHD je nepoužitelná. Sednu na autobus, přijedu domů. Zapnu počítač, zjistím co je nového, vypnu počítač. Otevřu si učení a do večera se budu šprtat. Zapnu počítač, abych zjistila jak jsou na tom ostatní spolužáci a vypnu počítač, jelikož jdu koukat na televizi. Během toho se navečeřím, umyji a v půl jedenácté do postele.
Kdyby někdo nevěděl, co tu popisuji, tak to je můj každodenní život. Rutina. Běžný den. Staré zaběhnuté koleje jimiž můj vlak ujíždí. Rozhodně jsem si tu harmonii školního roku představovala jinak. Snad je to jen rozjezd a časem se nám rozvrh bude zdát snazší, učitelé mírnější a písemky nenáročné. Už jen dnes jsem psala písemku ze ZSV, byla jsem zkoušená na mluvní cvičení (dřív jsem byla tak vyklepaná, dneska nemám ani čas na nějakou nervozitu předem) a málem písemka z Chemie a zkoušení z dějepisu se mě naštěstí vyhnulo. Tohle prostě není normální! I přes to všechno podvádění - shánění otázek, co bylo v písemce od jiných tříd, občasné taháky na lavici, opisování od sousedky - mi nějak výrazně nepomáhá. Letošní rok jsem nastolila novou metodu učení a to učit se celkově, ne detailně. Projdu si látku a snažím si zapamatovat důležité věci. Potom si sepíšu otázky, co by mohlo být v písemce a snažím se je zodpovědět. Už žádné učení od shora dolu, každou pomlčku slovo od slova. Díky svému novému systému si ještě teď pamatuji, že lučavka královská je směs HCl a H2S04 v poměru 3:1 a rozpouští se v ní zlato a platina.
PS: Věřili byste, že v mořské slané vodě je víc zlata než na suchu? Takže ten, kdo jednou vynalezne, jak zlato z vody vyfiltrovat, bude nejbohatší na světě :)
Pozn. autora: Vím, že tento článek je mírně nudný avšak momentálně nemám o čem jiném psát...