
To vám byl zážitek. Od mamky to vždycky tahalo, a babička se tak snažila, aby mi nevytrhla ani vlásek. Potom mi zapletla copánky, které sice nebyli tak hezké, jak je uměla mamka, ale bylo to uklidňující nechat se od ní učesat.
Stejně tak mi mamka dneska udělala culík. Z ničeho nic se nabídla jestli nechci učesat. Vůbec nechápu, co jí to chytlo, ale jak už mě dlouho nečesala, tak jsem si připadala jako tenkrát u babičky. Myslím, že já sama si umím udělat hezčí culík, ale od mamky to bylo lepší...
Přijde mi, že se od rodiny rychle oddaluji. Kdy naposledy jsem objala mamku? Kdy naposledy jsem si k ní šla pro radu? To si raději skočím na internet, nebo hledám v knížkách. Připadám si samostatnější, ale je to lepší? Když jsem byla malá, chodila jsem s mamkou za ruku do školky. Každý den jdu z autobusu domů kolem té školky, kolem toho okna, u kterého jsem vždy stála a se slzami v očích mamce mávala a s nadějí, že pro mě zase přijde a odvede mě domů.
Kde jsou ty časy? Je to tak dávno a přeci si to pamatuji přesně. Zvláštní jak některé vzpomínky zešednou a jiné zůstanou barevné.
6 komentářů:
Úplně jsi mi připomněla tu dobu tak 6 let zpátky... no jo, někdy bych chtěla být zase malá (nebo menší než jsem..) ^^ a snad nevadí, že jsem si tě hodila do oblíbených stránek..?:)
neviem ako teraz zacat tento koment...ked ma niekto cese alebo skrabka po chrbte to zboznujem tiez:-) a vec s tou mamou je vcelku smutna:-( mozno prave dospievas a nepotrebujes ju tak moc ale mozno ona teba...skus sa jej zavesit okolo krku:-D mozno ju mierne sokujes ale potesis na 100% a budes mat z toho dobri pocit:-) -testovane
x) joo.. bylo to krásný, když jsem byla malá
Když jsem byla menší, nenáviděla jsem, když mě mamka česala, například před cestou do školky. Hrozně kudlila a nakonec se mi to stejně nikdy nelíbilo. Dělávala mi drdol, úplně vysoký a vlasy do jednoho vyčesaný a děsně upravený, jenže já si to vždycky ve školce rozpustila a řekla, že mi to prostě spadlo:D
Milovala jsem, když jsem si s moukrými vlasy sedla k dědovi, ten vzal hřebínek a česal mně dobrou hodinu. Prostě jen tak. To samé babička, tak hrozně se snažili, aby mi neublížili.
Teď už se povětšinou češu sama. Po mamči párkrát chci, aby mi zapletla francouzský cop a ty chvíle, kdy svolí, si vyloženě užívám, jelikož už nic není jako dřív, už nic není jako když jsem byla malá, chodívala do školky a potají vždycky culík rozpustila a vymlouvala se, že jsme dělali kotrmelce...
občas mi některé vzpomínky přijdou tak vzdálené, jako kdybych je snad ani neprožila v tomto životě....máš úplnou pravdu, je to strašně dávno - základní škola, o školce nemluvě....nedávno jsem si s hrůzou uvědomila, že už bych si nevzpomněla na příjmení jedné bývalé spolužačky a přitom to jsou jen 3 roky, co jsem odešla.....vzdalujeme se minulosti, rodičům a budeme stále více .... je to všechno strašně zvláštní
pořád ten úkol máš blbě xD
Okomentovat