Listí na zemi, vítr ve vlasech a úsměv na tváří...

Není divu, že listy ze stromů se válí, kam jen oko dohlédne a noha došlápne. Jsem nucena konstatovat, že mne dnes málem odnesl poryv větru. Být já papírový drak, nejspíš se ještě teď vznáším vysoko ve vzduchu.
Nejen, že kvůli počasí chodím rozcuchaná, ještě přemýšlím, zda si dát práci s hledáním rukavic. V některých chvílích by se možná hodili, stejně jako klapky na uši. Všichni určitě znáte jak bolestivé je, když vám do nich nafouká.
Něco krásy na tom všem ale přeci je. Když jdu ze školy okolo několika parků, nejen že pokaždé seberu nějaký ten kaštan, ale také s úsměvem míjím jeden opravdu nádherný strom. Však já vám ho někdy vyblejsknu.
Ve škole je to všechno trapný. Člověk má neustále strach, že bude vytasen na zkoušení, v druhém případě, že nám bude oznámena nějaká strašně těžká písemka. A čas utíká 3.kosmickou rychlostí. Moje květiny ze svátku už zvadly a máme první říjen. Měsíc úmorného vstávání, mučení učení je za námi.
Mimochodem přesvědčila jsem se, že udělat v kuse 50 dřepů s výskokem není vůbec žádná sranda. No uvidíme jak budu zítra moci chodit...
Mimochodem dostala jsem od Fate takovou malou pozornost ^^