Myslela jsem, že je znám, bohužel jsem se mýlila.

Něco tak nehorázného, jako páni profesoři neexistuje. Nejdív všichni píšeme písemky jak mourovatí a oni se nám milostiví ani nenamáhají nic opravit a oznámkovat. Říká se, že nemůžete psát písemku, dokud předešlá není ohodnocena, ale to je asi kec.

Nejdřív přijde fyzikářka s písemkou. Potom k nám vlítne učitel matiky a napaří nám přepadáka ze stejnolehlosti, kterou jsme už údajně měli umět z loňska. Dá tam věci, o kterých jsme loni neměli ani páru, ale samozřejmě to už máme umět, že ano? Jsme přeci supermani...Nuže vítám další pětku do sbírky.

Následují dvě hodiny češtiny, dá se říct nic namáhavého s hodnou profesorkou, která má tolik rozumu, aby nám netropila scény a na písemkách se s námi dohodla.

V úterý v záchvatu cholery nám angličtinářka vyhrožuje písemkou, kterou nám následující den skutečně rozdá. Potom se na mě na obědě zubí a ošklivým, pošklíbacím tónem prohlásí, ať se podíváme, co jsme dostali za známky. Je nutno dodat, že letos naše škola najela na elektronické studijní průkazy vedené přes internet. Takže váhu známky tam frkla pěkně 7, aby nám hezky zkazila průměry, protože písemka byla vskutku náročná. Nechápu tu učitelku, vždycky na mě působila tak fajnovým dojmem. Snažila se z nás udělat dobré angličtináře. Myslela jsem, že nás má ráda.

Opravdu nemám ráda neférové lidi. A ještě míň ty, kteří se tváří jako férový a nakonec odkryjí svojí pravou tvář. Chtějí válku? Mají ji mít! Opravdu mi dneska pulzuje krev třetí kosmickou.

PS: čepičku sem našla - řidič jí v autobusu našel a po zeptání mi jí předal. Takže alespoň jedna kladná věc dne. A na výtvarce jsem dokončila práci tužkou - ten papír je bílý, kdyby něco