Kde je to místo?

Kdybych měla Arabelin prsten, otočila bych ho kolem prstu, kde bych se chtěla octnout? Kam chci nejvíc? Kde je to místo?
Já jsem blíženec a blíženci mají duši rozpolcenou na tisíc střípků. Každý střípek chce něco jiného, tak neustále hledám kompromisy. Pro blížence neexistuje jedno jediné nejlepší řešení.
Kdybych si mohla vybrat místo na Zemi, bylo by to místo zpátky v čase. Tam někde v minulosti, kde jsem se setkala s lidmi, kteří vstoupili do mého života a rychle z něj zase odešli. Zbylo po nich jen pár vzpomínek. Ať to byl můj dávný kamarád z dětství, který se odstěhoval a po kterém mi zbyla jen rozbitá dětská žehlička, o kterou jsme se tenkrát tahali. Nebo přátelé z nemocnic od kterých mám v telefonu obrázky, kamarádky z dovolené, číšník a animátor z Turecka, ten milý pán z Itálie.
Kdybych si mohla vybrat místo, kam pojedu, bylo by to za nimi. Za nimi všemi. Zpátky do minulosti. Chtěla bych je znovu vidět, protože vím, že je už nikdy víc nepotkám a to mě tíží nejvíc. Nikdy. Jedno slovo a vystihuje tolik...
Možná, že moje mluvní cvičení, které mě mimochodem přivedlo na tyhle myšlenky, bude o putování do hor, ale Vy musíte přeci vědět jak to skutečně je. Musíte znát pravdu. Kdo jiný než Vy? Kdo jiný je toho hoden?
Postrádám tolik lidí, tolik tíhy na mě spočívá, a přesto se stále dokážu smát. Zvláštní to lidské plémě jest...